otázka: Někdy slyšíme srovnávat východní náboženství se západní kulturou. Západ je popisován jako materialistický a méně osvícený než Východ. Vidíte v tom rozdíl?

Dalajlama: Jsou dva druhy potravy – pro duši a pro tělo. Kombinace těchto dvou složek – materiálního pokroku a duchovního rozovje – je velmi praktická věc. Myslím si, že hodně lidí ze Západu si uvědomuje, že materiální pokrok sám není odpovědí na lidský život. Právě nyní se východní země snaží napodobit západní technologii. My Tibeťané se máme názor, že až dosáhneme materiálního pokroku, naši lidé budou moci dosáhnout určitého druhu trvalého štěstí. Když přicházím do Evropy, do Severní Ameriky, vidím, že pod krásným povrchem je dosud neštěstí, neklid, duševní utrpení. To ukazuje, že materiální pokrok není úplnou odpovědí na lidské bytosti. A osvícení dochází člověk když přestává trpět…..

otázka: proč je lepší meditovat ráno?

Dalajlama: Jsou pro to dva důvody – po fyzické stránce jso uráno nervová centra svěží. Když jste dobře spali, jste čerstvější ráno. Večer přichází únava z celodenního prožívání. Ráno je naše duševní síla silnější.  Ale meditovat před spánkem je také prospěšné, já bych meditoval ráno i večer….

Podle budhismu, radost i bolest pocházejí z našich bývalých skutků, karmy.

Karmu vytvářejí skutky. Rozlišujeme skutky fyzické, verbální a mentální. Například tím co říkám a s jakým zámerem, vytvářím verbální karmu. Dělám při tom určitá gesta, tím vytvářím karmu fyzickou, Podle toho jaká je moje motivace, tak vytvářím karmu mentální. Karmu vytváříme neustále, protože stále máme nějaké myšlenky, záměry, mluvíme, píšeme, konáme nějaké skutky.  Budha říká, že každý jsme svobodný, každý vytváříme vlastní karmu, vše záleží na nás, jsme vlastním pánem.

Budhistická učení jsou velice rozsáhlá a rozmanitá. Budhismus představuje hluboký racionální a složitý přístup k lidskému životu, klade důraz především na vlastní zodpovědnost a vnitřní rozvoj.

Kdo je Budha? Je to bytost, která dosáhla osvícení skrze očištění vlastního těla, mysli, řeči a činů. Budha byl zpočátku normální lidksá bytost, která v danou chvíli pochopil, že běžný člověk prožívá v životě spoustu utrpení a začal hledat cesty k tomu, aby se utrpení zbavil.

Důležitým praktikováním na cestě od prožívání utrpení k prožívání bez utrpení je projevování laskavosti a soucítění, poctivost a nesobeckost. Pěstujeme v sobě hlubší zájem o blaho všech bytostí. Meditujeme, kultivujeme moudrost. Intelekt a dobré srdce je na této cestě velmi důležité. Tyto dvě složky ba se měly vyvíjet v rovnováze. Srdce a mysl působící v harmonii vytváří mírumilovnou a přátelskou lidskou společnost.