Zhruba měsíc se na večejnosti pohybujeme jen v rouškách zakrývajících vělkou část našeho obličeje. 

Jedna věc je ta, že tím chráníme ostatní, před případným nakažením z naší strany, pokud bychom byli nositeli a šiřiteli viru…..

Druhá věc je ta, že jak dýcháme přes roušku , s každým nádechem vdechujeme zároveň množství vydechnutého CO2. A  to má vliv na naši psychiku, oslabuje to naši odolnost na stres a může to podporovat pocity strachu a úzkosti. 

Všichni si můžeme ověřit, jak pořádný výdech a nádech nás uklidní a vyrovná. S výdechem vydechneme strach, úzkost, bolest….. a nádechem vdechujeme sílu a odhodlanost.

Třetí věcí je to , jak se potkáváme s lidmi, kteří mají tvář, tedy mimiku, úsměv, schované v roušce, působí to na nás podvědomě opět tak, že nás to oslabuje. 

Připomeňme si, jak se příjemné hledět na usmívajícího se člověka, jak je báječné rozesmát se od ucha k uchu a popadat se za břicho smíchy! Po pár minutách takového smíchu se cítíme jako znovuzrození!

Nic s tím neuděláme, vládní nařízení jsou vládní nařízení…. ale uvědomovat si jejich plusy a mínusy a podle toho s tím nakládat nám jen prospěje. 

Proto se hodně smějte, když jste v blízkosti lidí, kteří nemají roušky / tedy v kruhu rodiny/…. klidně se postavte před zrcadlo a smějte se na sebe , procvičíte tím i mimické svaly, které dlouhým nošením roušky trpí….. denně si nařídit 3 minuty “ blbnutí“, při němž se budeme smát podpoří naši psychiku a tím i obranyschopnost organizmu!

Když jste v přírodě, kde můžete dýchat bez roušky, opravdu se pořádně nadechujte a vydechujte. Když potkáte člověka bez roušky, zachovejte odstup a už z dálky se na něho usmívejte! Zcela jistě vám úsměv oplatí a oba si tím prospějete!

Doba roušek určitě skončí, Naděje je mocná síla! Aloha!