Otužování, to slovo mi nezní moc příjemně… ale noření se do vody po celý rok , to miluji! 

Nevím jak jinak, příjemněji česky pojmenovat otužování…. možná silné prožívání sama sebe, objevování vlastních mezí, prolamování omezení, zbavování se strachu z prožitků….

Z racionálního hlediska je otužování cestou k posilování zdraví…. prevencí před nachlazením… no trošku nuda…

Z hlediska pocitového, je noření se do ledové vody v přírodě prostě  opravdové prožívání vlastních pocitů jak fyzických, tak ostatních: nejsilnějším pocitem je podle mě: obrovsky silně cítím vlastní tělo, každou jeho buňku, vlastní srdce, tep, dech, proudění všech energií, nejvíc úžasné spojení s vodou, přírodou, se životem jako takovým!

Když chci zkusit otužování, tedy noření se do ledové vody, je nejschůdnější cestou to vzít bez patosu, bez rozumu, prostě jako děti, jako hru… nesnažit se, nenutit se, jen tak přijít k ledové vodě, začít třeba nořit palce nohou do vody, šplouchat rukama ve vodě, potom třeba zkusit ponořit ruce po lokty, cítit ten chlad, to brnění, ponořit nohu po kotníky do vody a pociťovat to brnění, po pár sekundách až bolest, potom vlézt do vody a pomalu se ponořovat po pás, po hrudník, třeba potom vylézt z vody, utřit se a počkat, až se zahřeji…. ale uvodíte, že vám to nedá a do vody vlezete znovu a ponříte se více, až zjistíte, že jste ve vodě po krk…. chvilku tak zůstat, dokud nepocítíte bolest…… pořádně dýchat, nebát se i vyfukovat, křičet,…

Nakonec zjistíte, že jste ve vodě byli třikrát a poslední ponoření vám nestačilo, tak jste udělali několik temp….

Když se potom osušíte, obléknete, zjistíte, že se va vašem těle něco změnilo, že je vše nějak silnější, živější, silnější, radostnější…. prostě se nebojte otužování!