V našich zeměpisných podmínkách jsme zvyklí, že místo toho, abychom se my lidé  přirozeně přizpůsobovali počasí a ročním obdobím, bez ohledu na počasí  i na roční období si pomocí klimatizace a topení udržujeme téměř stejné teplotní podmínky v našich obydlích, v práci, v obchodních centrech…. a ještě si to pochvalujeme…

Přitom si vlastně škodíme, protože nedáme šanci našemu tělu, aby reagovalo na změny teplot a počasí a tak ho vlastně oslabujeme, oslabujeme vlastní obranyschopnost. Dříve lidé v zimě sice doma topili, ale jen tak, aby nemrzli, prostě v zimě doma chodili v teplých ponožkách a ve svetrech.

Když přijdu k někomu  v zimě na návštěvu, přijdou mi otevřít v tričku a kraťasech, v bytě mají 23 až 25 stupňů. A je jim tam „dobře“…. mě tam ovšem moc dobře není, protože nejsem zvyklá na takové přetápění, máme v domě kolem 20 stupňů a nemrzneme….

Všimli jste si někdy, že sotva se začne ochlazovat, venkovní teplota neklesne ani k nule a lidé se navlékají do zimních bund, čepica rukavic…. celí zachumlaní se třesou zimou a stěžují si, jak je nepříjemně…. Nedají tělu šanci, aby reagovalo na sníženou venkovní teplotu. Samozřejmě, když vyjdete z přetopeného bytu, kde máte 25 stupňů ven, kde je kolem 10 nad nulou, výkyv je to velký. Navíc lidé i v noci spí v přetopených ložnicích.

Přitom nechat tělo aby se přizpůsobovalo změně venkovní teploty je přirozené a prospěšné.

Proto za otužování nepovažuji pouze koupele ve studené vodě, ale i zvykání si na pobyt v nepřetopených vnitřních prostorech.

Samozřejmě nezačnu tím, že při venkovní teplotě kolem nuly vypnu v bytě topení a začnu chodit ven v tričku, nebo skočím rovnou do rybníka.

Otužovat se musím začít postupně a v době, kdy jsem v kondici.

Otužování začnu právě snížením teploty v bytě, ranním cvičením při otevřeném okně., spaním v chladné místnosti….

Otužovat se mohu také studeným vzduchem, tedy pobytem venku na čerstvém vzduchu a vydatným dýcháním při tom.

Nejúčinější je otužování vodou. Voda odvádí při kontaktu s lidským tělem teplo mnohem rychleji než vzduch. Otužovat se mohu začít omýváním studenou vodou žínkou, pak se začnu sprchovat studenou vodou, mohu se studenou vodou i polévat, nejůčinější je koupel v potoce, řece, rybníce….nedoporučuji napustit si vanu studenou vodou a ponořit se do ní – nedostatek místa neumožňuje pohyb a tak by tělo prochladlo. 

Když se rozhodnete pro koupel ve studené vodě v přírodě, vyberte si den, kdy není vítr. Vezměte si velkou osušku, kterou  po koupeli můžete pořádně „vyfrotírovat celé tělo. Před vstupem do vody se svlékněte a rozcvičte se. Mácháním rukama, malými poskoky, mírným klusáním. Také se pořádně prodýchejte.

Potom při vstupu do vody omyjte ruce, obličej  potom se pomalu ponořte celí. Nemusíte plavat, ale je dobré mírně se ve vodě hýbat, pokud se rozhodnete plavat, nepřehánějte to, stačí podél břehu pár temp. A vždy mějte někoho s sebou, aby v případě, že by se vám udělalo slabo, zasáhl, podal vám osušku a pomohl usušit.

K otužování patří také saunování, rozhodně je dobré, při saunování se nejen sprchovat studenou vodou, ale do studené vody se také ponořit.

K otužování patří patří pravidelné dostatečné pití vody. Ne ovšem ledové, ale nejlépe vodu teploty našeho těla.

Když se otužuji, mohu také pravidelně chodit bez bot a to v každém počasí a ročním období. Taková procházka zasněženou krajinou bez bot je pěkný životabudič. Začnu pár metrů, potom si hned osuším nohy a navléknu ponožky a boty…. postupně mohu prodlužovat a nakonec dojít k otmu, že občas prostě jdu úplně bez bot – i ve sněhu.

Otužování si zvýšíme obranyschopnost, zlepšíme činnost srdce, pomáhá nám také udržovat si dobrou náladu.