Opravdová sebedůvěra nám většinou chybí…. ano, často děláme pózy, aniž bychom si to uvědomovali, za které skrýváme vlastní pocit malosti, bezvýznamnosti, nahrazujeme pocit sebedůvěry a sebevědomí věcmi, úspěchy, tituly, …. ale to nám nepomůže skutečnou hodnotu sebe sama a tedy i sebedůvěru pozvednout, naopak…

Toto malé cvičení nám může pomoci vlastní hodnotu postupně posilovat a nacházet…. ale je to cesta, udělat to jednou a myslet si, mám hotovo je bláznovství… nemusíme cvičit každý den, ale čím častěji, tím naše pocity ze sebe sama budou příjemnější, a tedy i pocity ze života budou příjemnější, byť budeme prožívat běžné, i těžké situace…

Někde v klidu si najdu přijemné místo, kde budu sama /sám/… sednu si tak, abych měl/a/ vzpřímenou páteř a volná ramena, otevřený hrudník, zavřu oči, začnu sledovat svůj dech, tím se zklidním a oprostím od běžných myšlenek

…a začnu si představovat sebe sama, jako malé miminko, nemluvně, nahé,…/ovšem nebudu usilovat – když představa naskočí, dobře, ale když nenaskočí, mohu jen udržovat myšlenku/…. jsem miminko, spokojené, ležící na zádech a obklopuje mě vše co potřebuji: ležím v náručí Matky Země, která je měkká, milující, ale nesvazující, vzduch, který dýchám je čistý, vše kolemmě je přijemné, cítím se bezpečně, protože jsem toho všeho součástí, dokonalou, nedílnou, důležitou…  ten pocit Jednoty se vším, ten pocit bezpečí, ten pocit svobody, to vše se otiskuje nejen do mé paměti mysli, ale také do paměti mých buněk, do paměti energetických center, bodů, prostě do celé mé bytosti. Znovu si v duchu řeknu: jsem zrozen/a/ v Dokonalosti, Jednotě, jsem součástí všeho a všechno je součástí mne, cítím se bezpečně, cítím svoji hodnotu, cítím důvěru v sebe a v Život. Amen /Óm/….chvilku v tom přijemném pocitu zůstanu a potom se třemi výdechy cvičení ukončím..