V našem životě vnímáme spousty vjemů, je i hodně vjemů, které vlastně ani nejsme schopni zachytit….. jako děti jsme velice vnímaví, otevření a tvořiví….. jak nás učí a vychovávají, tak nás vlastně omezují v naší fantazii, vnímání, představivosti, tvořivosti, svobodě….. ale my si to neuvědomujeme, prostě to nevnímáme, a to omezovaní přijímáme…

Dítě je svobodné a otevřené…. například náš Matěj, je mu 6 let ….. nedávno při cestě lesem povídá: “ Babičko, vítr není vidět… očima ho nevidím… ale já ho stejně vidím! Vidím ho jak rozhýbává listy na stromě, jak ti cuchá vlasy, jak dělá vlnky na vodě…. cítím vítr jak mě šimrá na obličeji, jak mě ochlazuje, jak mě vysouší když vylezu z vody…. jak to vlastně teda je?“

…Matěj se zeptal, ale na odpověď připrozeně  nečekal, odpověděl si sám: “ možná si myslíme, že je jen to co vidí oči a na co si šáhneme, ale ono je víc toho co naše oči nevidí a na co si nemůžeme šáhnolut… a to mě právě baví babi….“