Být matkou je nádherné. Ale skutečně láskyplnou matkou?
Natož pak matkou syna…Proč? Protože jako matky synů bychom měly být skutečně láskyplné! A do vztahů se synem se nám projektuje náš vztah s jeho otcem….
Možná si někdo řekne, no to je samozřejmé že jsem láskyplná matka synovi. Ale jak se skutečná láska vůči synovi projevuje? Především zcela ve svobodě!
Často máme představu, jak by naše milované děti měly být šťastné. A zde již se projevuje vlastně náš posunutý vztah: láska, bezpodmínečná, skutečná, je zcela svobodná, nemá žádné představy o tom druhém, tedy o synovi, ani představy o tom, jak by měl být šťastný. Láska prostě dává právo synovi na to, aby byl šťastný podle svých vlastních představ, i když to nebudeme třeba chápat….
A když nemohu něco pochopit, láskyplně to prostě přijmu.
Matka syna, která se rozešla s jeho otcem, to má ještě o něco složitější, protože si často nevědomě projektuje zklamání z vlastního vztahu s jeho otcem do syna, a potom prožívá svůj vztah k němu nesvobodně .
Buďto tak, že syna vlastně nevědomě odmítá, protože jí zrcadlí bývalého partnera, se kterým se vztah rozpadl a ona má pocit, na který si sice třeba nedokáže šáhnout, ale on v ní žije:…muži jsou nespolehliví, ubližují ženám, nedokáží je udělat šťasnými…. A tak žije tento vztah i se svým synem a nedokáže ho opravdu mít ráda, protože syn je pro ni symbolem všech mužů….o on to cítí s někde v nitru se jako muž odsuzuje, bojí se, že by nedokázal udělat nějakou ženu šťastnou a bojí se i vlastní matky….
Nebo si taková maminka postaví syna jak dospívá do role partnera a sdílí s ním to, co by měla žít s partnerem skutečným. Obvykle taková matka žije ve společné domácnosti se synem, syn je postaven do pozice, že je normální žít s ní a nezařídí si vlastní domácnost. Ti dva spolu sdílí i ijné prožitky, které by sdíleli normálně se svými partnery… mají často i společné finance, tráví spolu spoustu času. Pokud se v synově životě objeví nějaká dívka, pro matku je vědomě či nevědomě ohrožením, nepřítelem. Matka to nemusí dát přímo synovi ani jeho dívce najevo, ale skrytě se stále nasouvá do zorného pole syna, stále něco potřebuje, stále ho sleduje, často na jeho dívce začne vidět chyby, které opatrně synovi podsouvá, aby se utvrzoval, že nejlépe je mu s maminkou, ta ho přece nejlépe zná, ta chce pro něho jen to nejlepší, ta mu rozumí, vždyť spolu žijí celý život.
Většinou dívka časem syna opustí, protože zjistí, že matka je silný soupeř. A pokud se v synově životě objeví další ženy, potenciální partnerky, matka přesně ví jak je ze synova i svého života odstranit…. a tak roky plynou a ona a její syn zůstanou spolu a prožijí tak vlastně náhradní život, nesvobodný….
Láska je svobodná a nedělá si nároky, neočekává, nesvazuje, nevyčítá, prostě jen JE!!!