Tvořivost je nám daná jako dětem…. děti stále něco vytvářejí, zkoušejí, improvizují, často jsou jim kladeny otázky ze strany dospělých: “ co to děláš“, „co to bude ?“, “ k čemu to bude?“…. dítě odpovídá:“ nevím…“.. často nerozumíme naší divné otázce….a ono opravdu často neví co to bude, k čemu to bude…. a proč by to muselo vědět? Aby naplnilo nějaká očekávání? Aby bylo pochváleno?..možná, protože jsme ho tak naučili….. my totiž nedokážeme být natolik svobodní, abychom jen tvořili, zkoušeli, nechali  se vést inspirací, intuicí… my jsme si totiž odnaučili hrát….

Většinou děláme to, co je nějak užitečné, co je zpeněžitelné, děláme to tak, jak se to má dělat… hodnotíme to co jsme udělali, hodnotíme sami sebe podle toho, zda se nám to povedlo více či méně…necháme se hodnotit ze strany okolí…

A přitom je tvořivost tak velmi příjemná, prospěšná….. a nyní přichází jaro, Velikonoce, začne nový astrologický cyklus příchodem Slunce do berana…., beránka – mladého, svěžího, svobodného, trochu tvrdohlavého, zkoušejícího neotřelé a nepoznané….. Slunce v beranu začíná zcela nový cyklus. Vše začíná znovu, rodí se nové, nezkušené, ale také nezasažené rutinou, nesvobodou….

Můžeme tento čas zapomenout na všechno co víme, na všechno čemu nevěříme / hlavně sami sobě/ a být jako to dítě, jako ten trošku drzý vizionářský beránek….. a tak se můžeme pustit třeba do vytváření velikonočního věnce. prostě něco vzít, zkusit to nějak ohýbat, tvarovat, svazovat, formovat, nějak to zdobit, krášlit…. a třeba nám z toho vznikne věnec, kterým něco ozdobíme, nebo možná vznikne něco úplně jiného…. ale hlavní bude to, že se do toho tvoření pustíme….

A nemusíme vůbec přemýšlet proč zrovna věnec, jaký význam má kruh, barvy, tvary…. můžeme jako ty děti hravě svobodně tvořit… ne pro výsledek, ale pro tvoření, pro prožitek….pro radost….