Kmen „Opravdových lidí nikdy nezůstane bez jídla, protože okolní svět vždy vyhoví jejich přání. Oni věří, že na světě je všeho  d o s t a t e k . Projevují úctu k přírodě podobně, jako my projevujeme úctu například klavírnímu virtuosovi… Když nám jednou zkřížil cestu had, bylo jasné, že se objevil, aby nám poskytl večeři. Domorodci jídlo nepovažují za samozřejmost. Vždy o něk nejprve požádali, potom očekávali, až se objeví a tak tomu vždy bylo.

Lidé z kmene každý den začínají tím, že poděkují za Božské jednotě za dnesšní den, za přátele, za celý svět. Někdy požádají o určitou věc, jejich prosba je: “ Prosím o toto, jeli to k mému nejvyššímu dobru a pro dobro všeho živého, kéž to dostanu.“

Začala jsem vidět krásu života v těch nejneočekávanějších výjevech. Například hady jsem dříve nenáviděla, nesnášela, bála jsem se jich. naučila jsem se v nich vidět nezbytnou součást přírody, pochopila jsem, že jsou i součástí umění a víry.

Většinu dne jsme kráčeli v naprostém tichu. Oni totiž používají komunikaci pomocí telepatie. A to i na vdálenost 20 mil.