Život nás stále učí vytvářet a udržovat rovnováhu na všech úrovních, a ty úrovně jsou všechny propojené a prolínají se…

Když tuto rovnováhu neumíme žít, dostáváme impulzy k tomu, abychom se to učili…. a není to jednoduché to rozeznávat a potom vyrovnávat. Do toho se nám ještě vloudí naše bloky a mindráky a je z toho pěkný zmatek.

Příklad: nevědomě nebo i vědomě, většinou ze strachu rovnováhu porušíme tím, jak prožijeme nějakou situaci na které je účasten další člověk….necháme se „použít“…. němáme z toho dobrý pocit, ale nenastolíme rovnováhu tím, že třeba něco odmítneme, že řekneme že se nám něco nelíbí, nebo nám to není příjemné… a dostáváme se do začarovaného kruhu – přítel našich výhod, nikoliv náš přítel…. a to se „Životu“ nelíbí, protože je to porušování Rovnováhy…. a přijde třeba i po delší době nějaká bolest, může být v Duši, ale i na těle…..a jediný lék na to je najít v sobě odvahu a svobodu a tuto nerovnováhu začít napravovat, třeba tím, že se od některých lidí osvobodíme… tím i jim dáme svobodu… a trošku se posouváme k rovnováze….