Často se nám stává, že prožijeme podobnou situaci, kterou jsme již nejednou zažili…. pokud je to situace příjemná, není co řešit, možná si to ani neuvědomíme….

Ale nám se vrací v podobné podobě situace, které nejsou zrovna příjemné, ba naopak, často jsou velice těžké a svízelné…. Čím to asi je?

Tady se projevuje zřetelně zákon příčiny a následku. Vezměme to zcela jednoduše: například v pondělí nevyndáte před dům popelnici, i když víte, že v úterý ji vyvážejí…. buďto zapomenete, nebo se vám nechtělo…..a tak v úterý máte stále  plnou popelnici a budete muset muset řešit kam s odpadky celý další týden…. příčinou je nevyndání popelnice, následkem jsou komplikace s odpadky….. Můžete se poučit a příště popelnici včas vyndat a potom se situace nebude opakovat…. nebo opět popelnici nevyndáte a budete problém s odpadky prožívat znovu… Máte svobodnou vůli….. Samozřejmě si teď řeknete, že to zase tak těžká situace není, ano máte pravdu…. ale stejně to je i v zásadnějších situacích.

Například si „vyberete“ nezodpovědného partnera a máte s ním dítě…… po čase se rozejdete, ale čekají vás dlouhé roky komunikace s tímto člověkem, protože máte společné dítě….. a tam se vám mohou opakovat stále stejné situace: problémy s placením alimentů, dohady o péči o dítě, spory o jeho výchovu…příčinou je „špatný výběr partnera a otce dítěte“…. následkem jsou komplikace při komunikaci s ním….. Nic není trest, je to pouhé působení zákona příčiny a následku! Proto nemá cenu, abychom se kvůli tomu trápili, vyčítali si to, prostě nám nezbývá než to přijmout, nepodlehnout emocím a celou situaci, tedy i situace opakující se, přijmout, než se zákon naplní… tedy až dítě dospěje a tím nutná komunikace s jeho otcem  pro vás skončí.

A také být při výběru dalšího partnera, případného otce dalších dětí obezřetnější…… jinak se tyto situace budou opakovat….

Vše máme ve svých rukách, jen často jednáme unáhleně nebo pod vlivem emocí…. Abychom si zbytečně neztěžovali život, je dobré pracovat s vlastní myslí a s emocemi, praktikovat každodenní psychohygienu. Třeba tím ,že začneme s vnitřním dialogem, že budeme usměrňovat toky vlastních myšlenek i emocí.