Radost je neoddělitelná od našeho zdraví jak fyzického tak duševního. Bez radosti je život prázdný, šedý, nijaký. Ovšem umět se skutečně radovat není pro dospělého člověka žijícícho v naší materiálně vyspělé, přetachnizované a přeinformované společnosti snadné. Odevšad na nás útočí stres, zprávy plné tragédií a katastrof, předpovědí špatného počasí, špatné ekonomické situace, … a to vše způsobuje, že pociťujeme strach, obavy, pochybnosti a tyto pocity se s radostí nepotkávají. Radost, opravdová radost je veliký dar! Radost jako lék, jako zdroj štěstí, jako zdroj lásky je radost, která je spontánní. Je to radost malého détěte, které uvidí kaluž a přestože má bílé botičky, skočí do kaluže a raduje se z toho! Ano, není to z hlediska rozumu prospěšné ani pro botičky ani pro maminku, ale je to velice prospěšné pro dítě! Ono totiž prožívá svobodně svoji radost, poznává svět v jeho projevech a to je velice prospěšné i pro jeho zdraví! Obvyklá reakce maminky už pro dítě tak zdravá nebude, protože bude káráno, že dělá špatnou věc, že přidělává mamince práci, že je teď šeredně špinavé… a jeho podvědomí si to načte jako: když se chovám svobodně a radostně, nejsem přijatelný, tedy nejsem milovaný… a je tu blok jako hora! A my jsme těch bloků plní, proto se na chvíli sta%nme svobodnými dětmi schopnými ještě prožívat radost a skočme do té kaluže! Je to fakt príma!!!