Řeklo by se: pořád stojíme, tak proč bych cvičil stání!

Není stání stání jako stání! Za prvé, většinou stojíme špatně! Byly nám předána špatné stereotypy, my si to neuvědomujeme a žijeme v nich na úrovni vědomí, pocitů i ny úrovni fyzické, tedy i pohybové. Například máme zažitý špatný postoj a z něho plynoucí špatné držení těla, nedodtatečné proudění energií v něm a následně i potíže s páteří, klouby, vnitřními orgány….

Ale vždy můžeme začít tyto stereotypy měnit. nejlépe hned! Proto dnes budeme cvičit stání. Postavím se chodidly na šíři pánve, špičky malinko směřují ven,  váha těla je uprostřed chodidel,uvolním kolena tak, aby nebyla silou pokrčena ani propnuta, můžeme to zkontrolovat tak, že zkusíme rukama zda se „jablko hýbe, že není ztuhlé“. Lehce vtáhnu spodek břicha a uvolním napětí z kyčlí – svaly na zadku musí být uvolněné, nestahujihyždě – a pánev pustím volně dolů. Tím se uvolní také kostrč. Ruce visí volně podél těla. Pohled upřu před sebe a rozostřím. Takto stojím chvilku, asi 2 až 3 minuty a jen sleduji vlastní dech. zpočátku musím kontrolovat zda jsou hyždě povolené, protože mám tendenci je stahovat, pánev udržuji volnou.

Tímto cvičením pomáhám tomu, aby energie, která se kumuluje v kostrči mohla volně proudit vzhůru do celého těla. Ženy tímto cvičením podporují navíc fungování ženských orgánů.

Zároveň tímto cvičením uvolňuji mysl, relaxuji.