Pár dní před plánovaným a fanoušky tolik očekávaným koncertním návratem zpěváka Michaela Jacksona přišla zpráva o jeho smrti. Michael Jakcson se narodil 29.8.1958, zemřel 25.6.2009. Z hlediska numerologie obě data přesně ukazují, že mu osudem bylo dáno, aby předal lidem poselství o lásce . On sám žil celý život v sebedestrukci a bez přijetí sám sebe. Tak moc potřeboval cítít, že ho okolí akceptuje, miluje, že se postupně zbavoval své tváře, protože když bude někým jiným snad tu lásku získá. Jeho kampaně na pomoc dětem v chudých zemích, jeho touha mít děti, přestože nebyl schopen akceptovat partnerku, jeho podivný vztah k vlastním dětem, to vše ukazuje na hloubku zranění jeho dětské duše, které se však nedokázal zbavit. Snažil se ta zranění vlastně popřít. Tím, že alespoň změnou tváře bude někým jiným, někým, kdo neprožil tolik zranění a smutku. Postavil si pohádkový domov, plný věcí, které patří do světa dětí, bylo to opět popírání jeho neradostného dětství, bral tam děti, aby jim dal radost, ale obracelo se to opět proti němu, protože dravci kolem něho vycítili jeho slabost a možnost dostat se k jeho penězům a účel světí prostředky…. Tím, že Jackson nedokázal přijmout, rozpustit zranění a traumata svého dětství, ztrácel životní energii a jeho srdce už nevydrželo ten obrovský tlak, v jakém celý život žil.
Michael Jackson je určitě obrovský fenomém dnešní doby, rozporuplný, tak jako rozporuplná je doba, ve které žijeme. Každý člověk touží po lásce, po tom, aby ho okolí milovalo, akceptovalo. Dokud však nenajdeme cestu k sebepřijetí, nedokážeme přijmout sami sebe, mít se rádi, žádné rádoby projevy přízně a popularita, nám pocit vnitřního klidu a štěstí nepřinesou. Napadájí mě rčení:
„Dokud jsi bohatý a zdravý, máš hodně lidí kolem sebe. Když schudneš a onemocníš a budeš mít u sebe alespoň jednoho přítele, jsi šťastný člověk.“
„Často nevidíme, že máme kolem sebe přátele výhod, které přinášíme, ne přátele nás samých.“
Naše dětství a prožitky z dětství nás velice ovlivňují a nic se nevyřeší samo, je na nás, neobracet se jen do vnějšího světa, ale ponořit se občas do svého nitra a hledat tam odpovědi na situace, které prožíváme. Pokud se nám podaří pochopit a akceptovat naše dětství, rozpustit jeho stíny, náš život se velmi posune směrem ke zdraví a spokojenosti. To je možná to, co nám přináší poselství života Michaela Jacksona.